|
Článek 2
Děti v nemocnici mají právo mít s sebou po celou dobu hospitalizace své rodiče nebo jinou blízkou osobu,
rodiče zastupující.
Právo všech dětí nebýt oddělovány od svých rodičů a mít své rodiče u sebe je nedílnou součástí péče o nemocné děti. Vždy je třeba brát v úvahu nejlepší zájem dítěte.
Pokud rodiče z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí pobývat společně s dítětem, může dítě doprovázet i jiný člověk, jejž dítě zná a který je pro ně přijatelný – a který mu dokáže poskytovat náležitou podporu.
Děti bez rozdílu věku mají právo mít u sebe své rodiče čtyřiadvacet hodin denně. To se týká všech situací, kdy děti přítomnost svých rodičů potřebují nebo potřebovat mohou, tj. například:
- bez ohledu na to, zda dítě aktuálně je či není ošetřováno nebo vyšetřováno, ať už za použití lokální anestézie či sedace nebo bez ní;
- během uvádění do anestézie a bezprostředně po probrání z ní;
- v době, kdy je dítě v kómatu nebo ve stavu částečného vědomí a v průběhu resuscitace (v takových chvílích je rodičům nutno nabízet maximální podporu);
- po narození, bez ohledu na to, zda je novorozenec zdravý nebo vyžaduje speciální péči.
Z práva na přítomnost rodičů nejsou vyňaty ani děti:
- na novorozeneckých a pediatrických jednotkách intenzivní péče, úrazových pohotovostech a urgentních příjmech, izolačních pokojích, odděleních zobrazovacích metod, pooperačních pokojích, na porodnicích a odděleních šestinedělí, ve zdravotnických přepravních službách a na dalších zdravotnických pracovištích – v nemocnicích i mimo ně.
|
